Digg  Sphinn  del.icio.us  Facebook  Mixx  Google  BlinkList  Furl  Live  Ma.gnolia  Netvouz  NewsVine  Pownce  Propeller  Reddit  Simpy  Slashdot  Spurl  StumbleUpon  TailRank  Technorati  TwitThis  YahooMyWeb
 

příběhy Vendulky, Belly a ostatních

 

Ztracené štěně

Seděla jsem u silnice a nevěděla, co mám dělat. Kolem mě běželi strašnou rychlostí jakési obrovitánské zvířata a naháněli mi strach. Kňučela jsem a čekala, jestli si mě někdo všimne. Najednou jedno to zvíře zastavilo přede mnou a vyšel z toho nějaký pán. Usmíval se, ale vypadal ohromeně. Celou dobu na mě mluvil a já se dozvěděla, že ty zvířata jsou auta a že se jich nemusím bát. Pak mě zvedl a říkal, že mě odveze za hodnou paní. Když jsme dorazili, bylo všude plno pejsků. Velcí, malí, mladí i staří. Někteří už spali, ale ostatní na mě buď koukali nebo štekali. Tapaní, která mě převzala, mě nakrmila a dala mi něco na pití.pak mě dala nějakou deku a pár hraček. Já už sem ale nechtěla nic dělat a usnula jsem. Když jsem se dalčí den ráno probudila, bylo mi smutno a stýskalo se mi po mamince. Bylo už 27.července a já jsem tu byla už měsíc. Dozvěděla jsem se spoustu věcí, jakože třeba to že jsem ve psím útulku a že si pro mě dneska přijede nějaká rodina a odaveze si mě domů. Najednou přišla ta paní co se o mě celou tu dobu starala, vzala mě a dala nějaké paní. Ta mě spolus dalšíma dvěma holkama a jedním pánem celou dobu hladila. Celkem se mi to líbilo, ale pak mě strčili do nějaké přepravky a dali to do auta.bála jsem se, protože jsem nevěděla, co bude dál. Celou dobu jsem pištěla a ti lidé si zacpávali uši. Pak jsme zastavili a oni mě pustili do nějakého domu. Bylo to tam moc pěkné a já už sem měla jasno. Tady zůstanu.
Bella
 
Prohlášení o Cookies |
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one